Muži s padáky

Letadlo stoupá nad mraky,

v něm čtyři muži s padáky.

Tváře se černají barvivem,

kapsy jsou narvaný střelivem.

V překrásný noci se vznášej tmou,

ale jen tři padáky se otevřou.

K zemi se řítí jeden z nich.

Skok poslední z posledních.

Vešla smrtka dál bez pozvání

s kosou ve vaku.

Rána o zem změní k nepoznáni -

nevýhoda padáku.

Není čas na slzy jde se dál.

Strážnej v budce usínal.

Ještě že tak! Aspoň měl to hned.

Ledvinu rozpůlil bajonet.

Když potom měsíc ozářil stín.

Vylezl střelec z ostružin.

Natáhnul, zamířil, vypálil.

A úplně přesně strefil cíl.

Zase smrt se do jídelny vkrádá,

hladová velice.

Malá, drzá kulka ráda záda -

nevýhoda měsíce.

Ti dva, co zbyli, plíží se v před.

Z dálky je oslovil kulomet.

Hlasitě štěká jak zuřivej pes,

už nebude zítra, už bylo jen dnes.

Letadlo stoupá nad mraky, v něm deset mužů s padáky.

Ale co bych vám o tom povídal,

každej ví dobře, jak to bude dál!

A tak smrtka dál kosou mává,

to se nemění.

Pořád bude mrška trochu hravá -

nevýhoda válčení.